Přeskočit na obsah

Stáhnout GPX soubor pro tento článek
Z Wikicest

Jihomoravský kraj na mapě

Jihomoravský kraj leží na jižní a středozápadní Moravě. Největším městem je Brno. Jihomoravský kraj na jihozápadě hraničí s Jihočeským krajem, na západě s Krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Jižní a jihovýchodní krajská hranice tvoří zároveň státní hranici s Rakouskem (země Dolní Rakousy) a Slovenskem (Trenčínský a Trnavský kraj).

Přírodní podmínky

[editovat]
Bílé Karpaty, pohled na Novou Lhotu

Zatímco západ a sever kraje pokrývá okraj Českomoravské vrchoviny a téměř celá Brněnská vrchovina (jejíž součástí je Drahanská vrchovina s Moravským krasem), do jihovýchodní části už zasahují Karpaty.

O své nejvyšší pohoří, Bílé Karpaty, se Jihomoravský kraj dělí se Zlínským krajem i se Slovenskem. Trojmezí těchto územních celků je s výškou 836 m n. m. nejvýše položeným bodem kraje. Místo se nachází nedaleko vrcholu Durda (842 m) ležícího na Slovensku, přibližně 2 km západně od nejvyššího vrcholu Bílých Karpat, jímž je Velká Javořina (970 m). Nejvyšším vrcholem kraje je Čupec (819 m), ležící taktéž v Bílých Karpatech u hranice se Slovenskem, přibližně 2 km jihozápadně od Durdy.

Největší řekou v kraji je řeka Morava. V nížině u česko-slovensko-rakouského trojmezí se k ní přidává Dyje, do níž ústí další důležité řeky regionu, Jihlava se svým přítokem Oslavou a Svratka se svým přítokem Svitavou. Soutok Moravy a Dyje na česko-slovensko-rakouském trojmezí je s nadmořskou výškou 150 m nejnižší bodem krajem.

Na území Jihomoravského kraje se nachází Národní park Podyjí a dále tři chráněné krajinné oblasti: Bílé Karpaty (částečně leží na území Zlínského kraje), Moravský kras a Pálava.

Oblíbené turistické cíle

[editovat]
Punkevní jeskyně

Moravský kras

[editovat]

Moravský kras je krasová oblast severovýchodně od Brna. Jedná se o největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblast s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nachází se zde např. známá Punkevní jeskyně, kterou protéká řeka Punkva a kterou si můžete proplout přímo na loďce. Nedaleko je zároveň propast Macocha. Je více než 138,5 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu v České republice a i ve střední Evropě.

Pohled na Pálavu od severozápadu

Pálava

[editovat]

Pálava je oblast na jihu Moravy známá jako vinařská oblast. Je zde výrazné pohoří Pavlovských vrchů, které je dobře viditelné z mnoha míst celé jižní Moravy. Toto místo je turisty velmi oblíbené. Na téměř nezalesněném hřebenu jsou výhledy na do všech směrů, včetně výhledu na velkou vodní nádrž Nové Mlýny. Jsou zde takové skalnaté soutěsky nebo zříceniny dvou hradů.

Velká Javořina, nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Bílé Karpaty

[editovat]

Bílé Karpaty sice leží jen částečně v Jihomoravském kraji, ale jsou jejím nejvyšším pohořím. Ráz krajiny se odlišuje od zbytku kraje. Častým cílem je nejvyšší vrchol Velká Javořina nebo louky se vzácnými květinami.

Největší města

[editovat]

Historie

[editovat]
Archeopark Pavlov

Pravěk

[editovat]

Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části dnešního Česka. Právě na jižní Moravě leží Dolní Věstonice, u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů v čele s tzv. věstonickou Venuší. Archeopark Pavlov je archeologické muzem věnované této době. Leží na severním okraji Pálavy.

Slovanské hradiště Mikulčice

Velkomoravská říše

[editovat]

Na jižní Moravě bylo jedno z center Velkomoravské říše v 8. a 9. století. Ve Znojmě najdeme jednu z nejstarších rotund na území dnešní České republiky. Brno, dnešní hlavní město kraje, bylo už od 14. století sídlem moravských markrabat a zasedal zde Moravský zemský sněm, který ovšem střídavě zasedal také v Olomouci a v době svého vzniku i ve Znojmě. Poblíž obce Mikulčice (u hranic se Slovenskem) leží Slovanské hradiště Mikulčice. Jde je významné hradisko z doby velkomoravské. Nachází se zde i muzeum věnované této době.

Mohyla míru

Bitva u Slavkova

[editovat]

Jednou ze světově nejproslulejších událostí, které se na jižní Moravě udály, je také bitva tří císařů u Slavkova 2. prosince 1805, v níž francouzský císař Napoleon porazil spojená vojska rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra. Několik kilometrů jihovýchodně od Brna se nachází vesnice Prace, u které stojí památník bitvy u Slavkova zvaný Mohyla míru. Vedle se nachází také muzeum s expozicí bitvy tří císařů.

Doprava

[editovat]

Krajské město Brno je důležitým železničním i silničním uzlem.

Letecká doprava

[editovat]

V Brně se nachází mezinárodní letiště Brno-Tuřany (ICAO LKTB).

Silniční doprava

[editovat]

Brno je dálnicemi napojeno na Prahu (dálnice D1), Olomouc (dálnice D1 a dálnice D46) i slovenskou Bratislavu (dálnice D2), dobré spojení je i do nedaleké rakouské Vídně (dálnice D52 a silnice I/52). Důležitou severojižní spojnicí je silnice I/43 na Svitavy.

Z větších sídel jsou na dálniční síť přímo napojena města Brno, Břeclav a Vyškov. Městy Hodonín a Znojmo prochází silnice I. třídy, městem Blansko pak pouze silnice II. třídy.

Železniční doprava

[editovat]

Významný je železniční koridor mezi Vídní (resp. Bratislavou) a Prahou, který prochází krajem mezi Letovicemi a Břeclaví/Lanžhotem. Jihomoravským krajem vede i železniční koridor mezi Břeclaví a Moravským Pískem, jenž dále pokračuje na Ostravu a do Polska.

Železniční koridor spojuje města Břeclav, Brno a Blansko. Další koridor spojuje města Břeclav a Hodonín. Města Znojmo a Vyškov jsou na železniční síť napojena jednokolejnými tratěmi a nacházejí se mimo hlavní tranzitní tahy.

Externí odkazy

[editovat]