Polsko
Polsko (polsky Polska) je středoevropská země, která se v posledních několika staletích nacházela na křižovatce tří velkých evropských říší. Díky tomu má bohatou kulturu a historii a silný základ pro cestovní ruch.
Polské historické dědictví se odráží v architektuře, muzeích, galeriích a památkách. Jeho krajina je rozmanitá a sahá od pobřeží Baltského moře na severu až po Tatry na jihu. Mezi nimi se rozprostírají svěží pralesy, kde žijí fascinující druhy zvířat včetně zubrů v Bělověži, krásná jezera a řeky vhodné pro různé vodní sporty, z nichž nejznámější jsou ve Varmijsko-mazurském vojvodství, ale také kopce, roviny a pouště. Mezi polskými městy najdete dokonale zachovalé gotické staré město Toruň, hanzovní památky v Gdaňsku a doklady průmyslového rozmachu 19. století v Lodži.
Dnešní Polsko je etnicky, jazykově a nábožensky velmi homogenní. Historické polské republiky, jejichž hranice se velmi lišily od těch dnešních, byly velmi multikulturní a Polsko bylo po určitou dobu známé jako nábožensky nejtolerantnější země Evropy. V Polsku žilo nejpočetnější židovské obyvatelstvo v Evropě, které bylo téměř vyhlazeno holocaustem za druhé světové války a po válce antisemitskou komunistickou vládou.
Západní oblasti Polska, včetně velkých částí Dolnoslezského, Lubušského a Západopomořského vojvodství, byly v různých obdobích součástí sousedního Německa. Přirozená hranice horských hřebenů oddělující Polsko od jeho jižních sousedů, Česka a Slovenska, nezabránila kulturním vlivům (a občasným válkám). Ve středověku bylo Polsko součástí mocného společenství s Litvou, které spravovalo i velkou část dnešního Běloruska a Ukrajiny. Kulturní doklady o tom lze nalézt blíže k dnešním hranicím. A konečně, celá východní polovina Polska bývala pod kontrolou Ruské říše a v době komunismu zde byl silný sovětský vliv, který po sobě zanechal mnoho stop v kultuře i stavebním dědictví.
Přestože Polsko ztratilo ve druhé světové válce třetinu obyvatel, včetně neúměrně velké části elit, a po ní jako sovětský satelitní stát utrpělo mnoho hospodářských problémů, ve 20. století v mnoha ohledech kulturně vzkvétalo. Polsko, které připravilo půdu pro své kolegy z východního bloku, prošlo na konci 80. a v 90. letech bolestivým přechodem k demokracii a kapitalismu. Ve 21. století Polsko vstoupilo do Evropské unie a na rozdíl od jiných zemí EU se těší nepřetržitému hospodářskému růstu. To mu umožnilo výrazně zlepšit infrastrukturu a mělo to hluboký vliv na zdejší společnost. Poláci jsou kreativní a podnikaví, neustále přicházejí s různými nápady na akce a festivaly a nové budovy a instituce vznikají téměř před očima, takže při každé návštěvě určitě objevíte něco nového.
Regiony
[editovat]Polské správní oblasti se nazývají vojvodství (województwa). Následující členění jich seskupuje vždy několik do jednoho regionu:
| Střední Polsko (Lodžské, Mazovské)
Ve středním Polsku leží hlavní město Varšava a též Lodž s bohatou textilní výrobou a filmovým dědictvím. |
.png) | |
| Jižní Polsko (Malopolské, Slezské)
Nacházejí se zde nádherná pohoří, nejstarší fungující solné doly na světě, fantastická krajina, jeskyně, historické památky a města. Nádherné středověké město Krakov je nejnavštěvovanější polskou destinací. | ||
| Jihozápadní Polsko (Dolnoslezské, Opolské)
Barevná směs různých krajin. Jeden z nejteplejších regionů v Polsku s velmi oblíbeným, dynamickým městem Vratislav. V tomto regionu najdete polské, německé a české vlivy. | ||
| Severozápadní Polsko (Lubušské, Velkopolské, Západopomořanské)
Rozmanitá krajina, hojnost divoké zvěře, ráj pro pozorovatele ptáků, vnitrozemské duny. Jeho dědictví je utvářeno staletími, v nichž bylo součástí Německa. | ||
| Severní Polsko (Kujavsko-pomořské, Pomořské, Varmijsko-mazurské)
Oblast atraktivního polského pobřeží, písečných pláží s dunami a útesy, jezer, řek a lesů. | ||
| Východní Polsko (Lublinské, Podleské, Podkarpatské, Svatokřížské)
Velmi zelená oblast plná jezer. Nabízí nedotčenou přírodu a možnost kempování v krásné přírodě. Jedinečné pralesy a malebné řeky (např. Biebrza) s chráněnými druhy ptáků činí oblast stále zajímavější pro turisty. | ||
Města
[editovat]
- 1 Varšava (Warszawa) Moderní hlavní město a hlavní ekonomické centrum Polska. Během druhé světové války byla Varšava téměř kompletně zničena po Varšavském povstání v roce 1944. Historické části města, jako je Staré Město, Nové Město a Krakovské předměstí, však byly pečlivě obnoveny do původní podoby a dnes patří na seznam světového dědictví UNESCO. Ostatní čtvrti nabízejí směsici architektury z poválečné doby i moderní výškové budovy, díky kterým je Varšava jedním z „nejvyšších“ měst Evropy.
- 2 Krakov (Kraków) Historické královské sídlo a bývalé hlavní město Polska a Polsko-litevské unie (cca 1040–1596). Na rozdíl od mnoha jiných polských měst byl Krakov během první i druhé světové války jen minimálně poškozen, a proto je dnes považován za nejzachovalejší historické velkoměsto v Polsku. Jeho univerzita je druhou nejstarší ve střední Evropě, což z Krakova činí živé studentské město. Středověké jádro města, Wawelský hrad s katedrálou a někdejší samostatné město Kazimierz s židovskou čtvrtí patří k památkám UNESCO.
- 3 Lodž (Łódź) Z nenápadného malého města se během 19. století díky textilnímu průmyslu stala druhým největším městem Polska. Lodž se pyšní celými čtvrtěmi a ulicemi s architekturou z období průmyslové revoluce a secese. Po úpadku průmyslu město prochází transformací. Je známé jako hlavní město polského filmu, často přezdívané „HollyŁódź“.
- 4 Vratislav (Wrocław) Historické hlavní město Slezska a významné obchodní centrum už od středověku. Během své historie patřila postupně k Čechám, Rakousku, Prusku a Německu. Město bylo za druhé světové války téměř zcela zničeno, ale mnoho historických budov bylo pečlivě zrekonstruováno nebo restaurováno. V roce 2016 byla Vratislav Evropským hlavním městem kultury. Mezi hlavní atrakce patří Staré Město s architekturou od cihlové gotiky po pozdní baroko a monumentální Hala století z roku 1913.
- 5 Poznaň (Poznań) Jedno z nejstarších měst Polska a jedna z jeho prvních metropolí. Poznaňská katedrála je místem posledního odpočinku prvních polských knížat a králů. Na konci 13. století se zdejší hrad na krátkou dobu stal královským sídlem. Největšího rozkvětu dosáhlo město v období renesance a baroka. Za druhé světové války byla Poznaň částečně poškozena, ale historické centrum bylo poměrně rychle obnoveno.
- 6 Bydhošť (Bydgoszcz) Město ležící u ústí řeky Brdy do Visly bylo v raném novověku jedním z nejvýznamnějších obchodních center na dolním toku Visly. Druhý ekonomický rozkvět zažilo v 19. století, kdy se stalo klíčovým dopravním uzlem východního Pruska. Architektura města je silně ovlivněna obdobím průmyslové revoluce a secesí. Bydhošť je rovněž považována za jedno z nejzelenějších měst Polska.
- 7 Gdaňsk (Gdańsk) Nejdůležitější polský přístav na pobřeží Baltu a zároveň jedno z nejstarších měst Polska. Ve středověku byl členem Hanzy a majetkem Řádu německých rytířů. Největšího rozkvětu dosáhl v 15. až 17. století, což se odráží v jeho architektuře – typické jsou cihlová gotika a nizozemský manýrismus. Gdaňsk byl samostatným městem během napoleonské éry a po první světové válce. Během druhé světové války bylo město těžce poničeno, ale historické jádro a Staré Město byly pečlivě obnoveny do původní podoby.
- 8 Elbląg Nedaleko pobřeží Baltu leží město založené Řádem německých rytířů. Největšího rozkvětu dosáhlo v pozdním středověku, kdy dominovala cihlová gotika. Ta však byla během druhé světové války téměř zcela zničena. Na rozdíl od Gdaňsku bylo zdejší Staré Město obnoveno jen částečně a rozsáhlejší rekonstrukce pokračují až ve 21. století.
- 9 Katovice (Katowice) Hlavní město hornoslezské průmyslové oblasti, tradičně spjaté s těžbou černého uhlí a těžkým průmyslem. Město se rozvíjelo až během 19. století v době industrializace, proto zde nenajdete starší památky, ale spíše architekturu z období průmyslové revoluce, Art Deco a socialistického realismu. V posledních letech se Katovice proměňují díky růstu sektoru služeb a IT, což přináší i moderní mrakodrapy. Katovice jsou také kulturním centrem Horního Slezska s významnými institucemi, jako je Slezské muzeum, divadlo a filharmonie.
- 10 Lublin Leží na středověké Královské cestě mezi Krakovem a Vilniusem a je známý jako místo, kde byla v roce 1569 uzavřena Lublinská unie mezi Polskem a Litvou. Pro město i okolní region je typický styl lublinské renesance. Lublin byl rovněž důležitým centrem židovského života. Během druhé světové války zůstala historická zástavba, s výjimkou židovské čtvrti, téměř nepoškozená, což umožnilo zachování mnoha gotických a renesančních staveb. Po válce se město rozrostlo a stalo se průmyslovým centrem.
- 11 Štětín (Szczeczin) Historické hanzovní a bývalé hlavní město vévodství pomořanského, na jehož charakter měla vliv švédská a pruská správa. Městu dominují architektonické styly cihlové gotiky, manýrismu, pozdního baroka a především historismus, díky němuž se v 19. století Štětínu přezdívalo „Malá Paříž“. Za druhé světové války byla téměř celá historická zástavba zničena, část Starého Města byla obnovena a rekonstrukce pokračuje i v 21. století.
- 12 Toruň (Toruń) Ve středověku první město Řádu německých rytířů a významná hanzovní metropole. Největšího rozkvětu dosáhlo v pozdním středověku, kdy byla hlavním stavebním stylem cihlová gotika, která dodnes definuje vzhled města. Nejznámějším rodákem Toruně je astronom Mikuláš Koperník. Staré Město bylo po válce obnoveno a patří mezi nejkrásnější cihlově gotická města v Evropě, zapsaná na seznamu UNESCO. Toruň je také proslulá výrobou perníků.
- 13 Čenstochová (Częstochowa) Ikona Černé Madony v klášteře Jasná Hora činí z Čenstochové nejvýznamnější mariánské poutní místo v Polsku i ve střední Evropě. Kromě náboženského významu byla město také centrem ocelářského průmyslu díky bohatým nalezištím železné rudy v okolí.
Nakupování
[editovat]Měna
[editovat]V Polsku se platí zlotými (PLN). 1 zł je přibližně 5,91 Kč, 0,24 € nebo 0,24 $.
Reference
[editovat]Externí odkazy
[editovat]- Polsko na české Wikipedii