Česko

Česko, úředním názvem Česká republika, je stát ve střední Evropě sousedící na severu s Polskem, na východě se Slovenskem, na jihu s Rakouskem a na západě s Německem.

Kraje a dělení

Česko se dělí na tři historické země – Čechy, Moravu a Slezsko a administrativně na 14 krajů, které je možné rozdělit na osm turistických regionů.

	Střední Čechy (Praha, Středočeský kraj)		Západní Čechy (Karlovarský kraj, Plzeňský kraj)
	Severní Čechy (Liberecký kraj, Ústecký kraj)		Východní Čechy (Královehradecký kraj, Pardubický kraj)
	Jižní Čechy (Jihočeský kraj)		Vysočina (kraj Vysočina)
	Severní Morava a Slezsko (Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj)		Jižní Morava (Jihomoravský kraj, Zlínský kraj)

Turisticky významné oblasti

Významnými turistickými oblastmi jsou hraniční pohoří Krkonoše, Šumava, Jeseníky nebo Beskydy, kde se v létě provozuje pěší a cykloturistika a v zimě sjezdové i běžecké lyžování.

Turisté jezdí do Česka také za lázeňstvím (nejznámějšími lázněmi jsou Karlovy Vary, Františkovy a Mariánské lázně), historickými sídly (Český Krumlov, Kutná Hora, Karlštejn nebo Lednicko-valtický areál). Mezi nejvýznamnější mimoměstské turistické oblasti patří také národní parky (Krkonošský národní park, České Švýcarsko, Podyjí a Šumava) nebo oblast Českého ráje.

Mezinárodní doprava

Letecká

Hlavním mezinárodním letištěm je Praha (PRG), mezinárodní lety vypravují také letiště v Brně-Tuřanech (BRQ), Karlových Varech (KLV), Kunovicích (UHE), Mošnově (OSR) a Pardubicích (PED).

Železniční

Česko má dobré železniční spojení s hlavními městy všech svých sousedních zemí. V příhraničí fungují i místní systémy, v jejichž rámci je možné zakoupit jízdné pro cestu po daném regionu na obou stranách hranice.

Na mezinárodních linkách některých soukromých dopravců neplatí jízdné Českých drah (a tedy ani jiných národních dopravců).

Pěší

Českem prochází evropské dálkové trasy E3 a E10. Zejména v turistických oblastech se nachází i další trasy mimo systém evropských dálkových tras.

Místní doprava

V Česku je široce rozvinutá síť železniční i silniční veřejné městské i meziměstské dopravy. Dálniční síť je ve fázi výstavby a postupně se buduje napojení na dálnice sousedních států.

Letecká

Vzhledem k relativně malé rozloze se v Česku vnitrostátní letecká doprava téměř neuplatňuje. V současnosti je provozována pouze linka mezi Prahou a Ostravou.

Železniční

Železniční síť v Česku patří k nejhustším v Evropě. Hlavním dopravcem jsou státní České dráhy, v dálkové dopravě mají zejména na trase Praha–Ostrava konkurenci ve společnostech RegioJet, Leo Express. Na menších lokálních železničních spojeních funguje pravidelně i nepravidelně řada různých menších dopravců, většina spojů je nicméně dohledatelná na webové stránce idos.cz.

Jízdní doklady společností RegioJet, Leo Express a Trilex nejsou vzájemně uznávané s jízdními doklady Českých drah a tedy ani se zahraničními dopravci. Proto není možné na jejich spojích použít ani síťové jízdenky, i když jsou vydané pro oblast, kterou tito dopravci pokrývají.

České dráhy

Jízdenku je možné koupit ve vlaku u průvodčího, ovšem v případě, že je ve výchozím místě otevřena pokladna, cestující zaplatí přirážku. Je možné platit hotově a také kartou, pokud má průvodčí nový terminál, který je zaváděn v průběhu roku 2024.

Druhy vlaků

Osobní vlak (Os)
Spěšný vlak (Sp)
Rychlík (R)
Rychlík vyšší kvality (Rx)
Expres (Ex)
InterCity (IC)
EuroCity (EC)
EuroNight (EN)
RailJet (rj)
Nightjet (NJ)
SuperCity (SC)
Leo Express (LE)
RegioJet (RJ)
ArrivaExpress (AEx)
Trilex (TL)
TrilexExpress (TLX)

Silniční

Veřejná silniční doprava je v Česku na podobně rozvinuté úrovni jak železniční. Funguje zde množství regionálních i celorepublikových dopravců. K velkým společnostem, provozujícím osobní silniční dopravu v Česku patří Veolia transport nebo TQM. Ve velké míře zde fungují menší regionální meziměstští dopravci, kteří vznikli z bývalého státního podniku ČSAD.

Jízdní řády většiny autobusových spojů a linek městské hromadné dopravy v mnoha městech jsou dostupné na webu idos.cz.

Říční

Osobní lodní doprava se provozuje především na Labi a Vltavě. Turistické plavby jsou organizovány také na Soutěskách Kamenice v Českém Švýcarsku, Máchově jezeře, nádrži Skalka nebo Baťově kanále.

Pěší a cyklistická

Česko patří mezi země s nejdokonalejší a nejhustější sítí turistického a cykloturistického značení. Trasy jsou vytyčeny jak ve městech, tak i ve volné přírodě. Tento druh sportovního vyžití je zde oblíben a hojně provozován.

V Česku se používají tyto turistické značky:

– dálkové nebo hřebenové trasy
– významnější trasy
– místní trasy
– krátké trasy, spojovací cesty, zkratky
– naučná stezka; trasa je doplněna o tabule s informacemi o předmětu zájmu trasy

Cykloturistické trasy jsou značeny většími značkami podobnými těm turistickým, ovšem s oranžovým lemováním:

Jazyky

V Česku je oficiální a dominantní mateřskou řečí čeština. Vzhledem k historickému vývoji a podobnosti obou jazyků se zde bez vážnějších problému lze domluvit i slovensky. U mladších generací je rozšířená znalost angličtiny, starší ročníky většinou umí alespoň částečně rusky. Řada obyvatel umí i druhý nebo třetí jazyk. V příhraničních sudetských oblastech je poměrně běžná znalost němčiny a na severu území také polštiny. Slezská čeština, slezské nářečí, chacharština anebo také ostravština je specifické nářečí, kde se využívá speciální slovo „bo". Například: „Bo ta ďura je hluboká.“; „Musim dom bo mňa baba zlata.“; „Kaj pudem bo já včil nevím co bysme mohli zrobit.“ Slovo „bo“ je mnohovýznamově používaným typem, který se používal hlavně mezi havíři.

Informační letáky v turistických centrech, muzeích a památkách jsou běžně dostupné alespoň v češtině, angličtině nebo němčině. Dále je možné se často setkat i s letáky v ruštině, italštině a francouzštině.

Přestože má české území relativně malou rozlohu, mluví zde lidé množstvím různých nářečí. Tato nářečí jsou si většinou navzájem srozumitelná a podle oblasti se v nich vyskytují prvky němčiny, polštiny a slovenštiny.

Nakupování

V Česku se platí českou korunou, která se dále dělí na sto haléřů. Nejmenší hodnota mince je jedna koruna, od roku 2008 nejsou v oběhu již žádné haléřové mince. 100 Kč má hodnotu přibližně 3,97 € nebo 4,27 $.

Rozhodně se nedoporučuje směňovat peníze na ulici. Směnárny se vyskytují běžně ve všech městech a v supermarketech lze většinou platit i eury (vrací se však v korunách). Na několika místech, zejména v Praze, je možné platit i bitcoiny. Bankomaty pro nákup a prodej bitcoinů za české koruny se nacházejí hlavně v Praze a Brně.

Zákony jsou zde, co se týče otevíracích dob obchodů, velice liberální a množství prodejen a obchodní centra mívají otevřeno i v neděli. Některé státní svátky ale jsou velké prodejny uzavřeny.

Jídlo

Tradiční jídla

bramboračka
zelňačka
česneková polévka nebo česnečka
kyselice nebo valašská kyselica
čočková polévka
rajská polévka
dršťková polévka
řízek – plátek vepřového nebo kuřecího masa obalený v trojobalu (z mouky, vajec a strouhanky) a osmažený v oleji
smažený sýr – plátek tvrdého sýra obalený v trojobalu a osmažený v oleji
svíčková na smetaně
vepřová pečeně se zelím a knedlíkem, zkráceně vepřo-knedlo-zelo
smažený kapr – plátek masa z kapra obalený v trojobalu a osmažený v oleji; patří mezi tradiční vánoční jídla s bramborovým salátem jako přílohou
bramborák – smažená bramborová placka
párek v rohlíku
utopenec – nakládané špekáčky s cibulí ve sladkokyselém nálevu
nakládaný Hermelín
tvarůžky nebo syrečky

Jídla, která běžně nekoupíte

brambory na loupačku – brambory vařené a servírované ve slupce spolu se solí a mlékem nebo smetanou
pučálka
smaženice
smažené bedly

Vegetariánství a veganství

Běžná česká strava obsahuje maso a živočišné produkty. Vegetariánské a veganské restaurace je možné najít především ve velkých městech. V běžných restauracích je nejčastěji možné jako bezmasé jídlo objednat salát, těstoviny nebo smažený sýr. V případě pochybností je možné se zeptat obsluhy.

Především mimo velká města se může člověk setkat s nepochopením, popř. přemlouváním (např. „ryba není maso“, „je tam jen trochu masa“), a to i ze strany obsluhy.

Na webu soucitně.cz je možné najít mapu vegetariánských restaurací v ČR a SR.

Nápoje

Typickým nápojem je pivo. Kromě velkých pivovarů existuje v ČR také velké množství regionálních a malých pivovarů, z nichž některé se zaměřují i na speciální druhy piv. V restauraci je běžné dostat pivo v půllitrových sklenicích, menší sklenici (0,33 l) je možné objednat jako „malé pivo“ a je nutné o ni explicitně požádat.

Mezi další tradiční alkoholické nápoje také slivovice, becherovka a tuzemský rum.

V Česku je také populární kolový nápoj Kofola, Coca-Cola a Pepsi. Kofola původě byla náhražka západních nápojů Coca-Cola a Pepsi během komunistického režimu. Znovu se nápoj začal vyrábět a stal se znovu oblíbeným začátkem 21. století.

Voda z vodovodu (není-li uvedeno jinak) je v ČR v drtivé většině případů pitná. Dostupnost vody z vodovodu v restauraci se liší – někde zákazníkovi bez problémů vyhoví, i když tato možnost není uvedená v jídelním nebo nápojovém lístku, jinde ji pod různým zdůvodněním odmítnou podat, i když je zákazník ochotný ji zaplatit.

Respekt

Česko se považuje za stát střední Evropy. Mylné řazení Česka do východní Evropy, ať už ze zvyku nebo kvůli jejímu historickému vývoji, může být vnímáno negativně.

Není zdvořilé ze strany návštěvníků z některých států, zejména opakovaně, upozorňovat na to, že v ČR jsou nižší ceny než v jejich zemi. Pro většinu obyvatel jsou ceny v Česku přijatelné nebo vysoké samy o sobě a takové chování by mohlo být bráno jako nezdvořilost, nebo až jako výraz nadřazenosti.

Ne všichni česky mluvící obyvatelé Česka se považují za Čechy. Historicky se na území dnešní ČR nacházely tři země: Země česká (Království české), Země moravská (Markrabství moravské) a Země slezská (Vévodství slezské), proto se někteří obyvatelé hlásí k moravské nebo slezské národnosti.

Externí odkazy