Jako světové dědictví (anglicky World Heritage) se označují nejrůznější kulturní a přírodní památky po celém světě, které byly pro svou unikátnost vybrány organizací UNESCO a přijaty na Seznam světového dědictví. Na tomto seznamu se nacházejí nejrůznější budovy, hory, jezera, národní parky i celá města.

V srpnu 2024 bylo na seznamu světového dědictví 1 223 položek. Z toho 952 položek kulturního dědictví, 231 přírodního a 40 smíšeného ve 168 státech světa. Česko má na tomto seznamu celkem 17 památek. Dalších 8 položek má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví.

Památky v Česku

Seznam hmotných památek pod ochranou UNESCO na území České republiky:

Pořadí	Název památky	Fotografie	Popis
1.	Historické centrum Prahy zapsáno 1992 Rozšíření: zámecký park Průhonice zapsáno 2010 Ref. whc: 616		Praha je českou historickou metropolí a jedním z nejkrásnějších měst Evropy, v jehož vnitřní zástavbě se mísí veškeré architektonické slohy. Památkou zapsanou na listinu světového dědictví je mj. Pražský hrad, který je největším hradním komplexem na světě. Od roku 2010 je součástí seznamu světového dědictví také zámecký park v Průhonicích.
2.	Historické centrum Českého Krumlova zapsáno 1992 Ref. whc: 617		Středověké centrum města Český Krumlov, které obklopuje meandry Vltavy, tvoří s rozsáhlým areálem hradu a zámku jedinečný soubor městské zástavby. Krumlovský státní hrad a zámek je hned druhým největším hradním komplexem v Česku, který se pyšní zejména jedním z mála dochovaných barokních divadel. Dále na západ navazuje jízdárna a zámecký park v pozdně barokní úpravě s kaskádovou fontánou z poloviny 18. století a letohrádkem Bellarie.
3.	Historické centrum Telče zapsáno 1992 Ref. whc: 621		Historické jádro města Telč patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě. Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek, na nějž navazuje Vnitřní Město. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí zvané Staré Město, jehož historická část je soustředěna v okolí kostela Matky Boží.
4.	Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře zapsáno 1994 Ref. whc: 690		Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého patří mezi nejvýznamnější stavby barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Kostel byl postaven ve slohu barokní gotiky v letech 1719–1722 na travnatém vršku Zelená hora u Žďáru nad Sázavou.
5.	Historické centrum Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsáno 1995 Ref. whc: 732		Kutná Hora je královské město, pokladnice českých králů, jež proslulo těžbou stříbra. Na seznam památek je zapsáno historické jádro Kutné hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci. Historické jádro Kutné hory tvoří další významné stavby jako např. Hrádek, Vlašský dvůr, Kamenný dům, kostel sv. Jakuba, Jezuitská kolej či klášter řádu svaté Voršily.
6.	Lednicko-valtický areál zapsáno 1996 Ref. whc: 763		Lednicko-valtický areál tvoří krajinný celek o rozloze 283,09 km2 v okrese Břeclav. Tato oblast na pomezí Moravy a Dolního Rakouska byla v průběhu 18. a 19. století knížecím rodem Lichtenštejnů zformována do podoby přírodního parku. Kromě dvou zámků v obcích Valtice a Lednice (obce jsou spojeny Bezručovou alejí z roku 1715) jsou zde významnými krajinotvornými celky uměle vysázený Boří les a Lednické rybníky. Areál zahrnuje také část lužního lesa při řece Dyji jižně od Břeclavi a doplňuje jej řada menších staveb, ať už lednický minaret, kolonáda na Rajstně apod.
7.	Zámek se zahradami v Kroměříži zapsáno 1998 Ref. whc: 860		Arcibiskupský zámek Kroměříž postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada v západní části města jsou jedny z nejvýznamnějších památek Kroměříže.
8.	Vesnická památková rezervace v Holašovicích zapsáno 1998 Ref. whc: 861		Vesnická památková rezervace v Holašovicích představuje soubor lidové architektury vyznačující se středověkým systémem řazení obytných budov a architektonickým stylem tvořeným štukovým dekorem, tzv. selským barokem. V rezervaci je 23 památkově chráněných usedlostí, které utvářejí ucelený památkový soubor, včetně chlévů, stodol, maštalí, sýpek, ohrazení a studny s dřevěnou pístovou pumpou.
9.	Zámek v Litomyšli zapsáno 1999 Ref. whc: 901		Světově výjimečný význam byl ve městě Litomyšli přiznán renesančnímu zámku se skvostnou sgrafitovou výzdobou fasád, stejně jako jeho přilehlému zámeckému areálu ze 2. poloviny 16. století se zachovalými hospodářskými budovami a zámeckou zahradou.
10.	Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci zapsáno 2000 Ref. whc: 859		Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716–1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714–1716. Vzhledem k okolnosti, že všichni umělečtí a řemeslní mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. Sloup vysoký 35 metrů představuje nejvyšší sousoší Česka a jeho součástí je i malá kaple.
11.	Vila Tugendhat zapsáno 2001 Ref. whc: 1052		Vila Tugendhat v Brně je nejznámější evropskou vilou architekta Ludwiga van der Rohe. Byla postavena v letech 1929–1930. Vila má celkem tři úrovně, prvním je hlavní podlaží, kde se nachází vstupní, společenská a pracovní místnost a jídelna. Další úrovní je suterén, kde je prádelna, sklady, fotokomora a kotel, a třetí úroveň představuje horní podlaží, kde je umístěna ložnice, pokoje dětí a chůvy. Součástí vily je rovněž zahrada.
12.	Třebíčská židovská čtvrť, židovský hřbitov v Třebíči, bazilika svatého Prokopa zapsáno 2003 Rozšíření: zámek Třebíč zapsáno 2018 Ref. whc: 1078		Součástí světového dědictví se v historickém centru Třebíče stala židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa. Uvnitř baziliky, zasvěcené původně Panně Marii, se nachází zhruba 700 let stará krypta s původní výdřevou stropu. V letech 1924–1935 nechal interiér baziliky přebudovat Kamil Hilbert. V židovské čtvrti se nachází radnice, škola, chudobinec a velké synagogy – Přední a Zadní synagoga. V Třebíči se nachází i původní židovský hřbitov ze 17. století (byl vybudován již roku 1631), jenž má na 3 000 kamenných náhrobků. Součástí hřbitova je obřadní síň z roku 1903. V roce 2018 byla památková ochrana rozšířena také na zámek.
13.	Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří zapsáno 2019 součást nadnárodní sériové památky (společně s Německem) Ref. whc: 1478 českou stranu statku reprezentují: Hornická kulturní krajina Jáchymov Hornická kulturní krajina Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar Mědník|Hornická kulturní krajina vrchu Mědník Hornická kulturní krajina Krupka Rudá věž smrti.		Hornická krajina v prostředí Krušných hor je výsledkem více než 800 let starého utváření dnes již historické průmyslové kulturní krajiny, která se nachází v příhraniční oblasti mezi Saskem a severními Čechami. Tento region, podávající jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií, byl centrem, odkud se šířily významné vynálezy a hornické inovace do celé Evropy a potažmo celého světa. Hornický region tvoří 22 oblastí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří.
14.	Národní hřebčín Kladruby nad Labem zapsáno 2019 Ref. whc: 1589		Národní hřebčín Kladruby nad Labem byl na seznam světového dědictví zapsán díky své přes 400 let trvající tradici chovu koní vyšlechtěných speciálně pro ceremoniální kočárovou službu na panovnických dvorech. Hřebčín je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Chovu koní se v Kladrubech nad Labem věnovali již od konce 15. století Pernštejnové. Součástí tehdejšího panství byla i obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později zde vybudoval hřebčinec, kterému pak Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Hřebčín se všemi budovami postavenými v empírovém stylu, včetně budovy ustájení, Josefovského dvora, zámku a kostela sv. Václava a Leopolda, tvoří jeden uzavřený celek.
15.	Západočeský lázeňský trojúhelník: Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně zapsáno 2021 součást nadnárodní sériové památky Slavná lázeňská města Evropy (společně s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií) Ref. whc: 1613		Nadnárodní areál zahrnuje 11 měst v sedmi evropských zemích, která se vyvíjela kolem přírodních pramenů minerálních vod. Vydávají svědectví o mezinárodní evropské lázeňské kultuře, která se vyvinula od počátku 18. století do třicátých let 20. století, což vedlo ke vzniku velkých mezinárodních letovisek, která ovlivnila městskou typologii kolem souborů lázeňských budov. Charakteristickým rysem tohoto fenoménu je kombinace lázeňských a léčebných procedur v interiéru i exteriéru s pestrou nabídkou možností k trávení volného času, což se odrazilo i ve specifické podobě lázeňských měst a jejich architektuře. Soubory lázeňských budov zahrnující lázeňské domy, zřídelní pavilony, pitné haly či kolonády doplňují společenské domy, kasina, divadla a další kulturní zařízení a vše je začleněno do krajinného prostředí s vývěry minerálních pramenů, s parky, zahradami, promenádami a sportovišti. Společně tato místa ztělesňují významnou výměnu lidských hodnot a vývoj v medicíně, vědě a balneologii. Všechny tyto soubory jsou integrovány do celkového městského kontextu, který zahrnuje pečlivě řízené rekreační a terapeutické prostředí v malebné krajině.
16.	Jizerskohorské bučiny zapsáno 2021 součást nadnárodní sériové památky Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy (zapsáno již 2007) Ref. whc: 1133		Zachovalé bučiny v různých oblastech Evropy od Pyrenejí po Černé moře zahrnují příklady mírných lesů, které demonstrují proces postglaciální expanze buku evropského z několika izolovaných útočišť v Alpách, Karpatech, Dinárských horách, Středomoří a Pyrenejích. Představují vynikající příklad relativně nerušených mírných lesů a vykazují široké spektrum komplexních ekologických vzorců a procesů v čistých i smíšených porostech buku evropského v odlišných prostředích.
17.	Žatec a krajina žateckého chmele zapsáno 2023 Ref. whc: 1558		Tato kulturní krajina byla po staletí utvářena živoucí tradicí pěstování a obchodování s nejproslulejší světovou odrůdou chmele, která se používá při výrobě piva po celém světě. Součástí žatecké krajiny jsou zvláště úrodné chmelnice u řeky Ohře, které jsou nepřetržitě obhospodařovány již stovky let, dále historické obce a objekty sloužící ke zpracování chmele. Nejvýraznějším urbanistickým prvkem krajiny je středověké centrum Žatce a jeho průmyslové rozšíření z 19. až 20. století, známé jako Pražské předměstí. Tyto společně ilustrují vývoj zemědělsko-průmyslových procesů a socioekonomického systému pěstování, sušení, certifikace a obchodování s chmelem od pozdního středověku do současnosti.