Karlovy Vary jsou krajské a statutární město v západních Čechách. 110 km západně od Prahy na soutoku Ohře a Teplé. Žije zde přibližně 49 tisíc obyvatel.
Jsou zde největší lázně v trojúhelníku západočeských lázeňských měst: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně – všechna tato města patří do nadnárodní památky světového dědictví UNESCO „Slavná lázeňská města Evropy“.
Historie
[editovat]Stálé osídlení okolo Vřídla vzniklo v polovině 14. století. V roce 1370 byla městu udělena ze strany Karla IV. privilegia královského města. Většina architektonických památek pochází z 18. a 19. století.
Doprava
[editovat]Železniční doprava
[editovat]Město leží na elektrifikované železniční trati vedoucí z Chebu do Ústí nad Labem (přes Chomutov – trať 140). Z města Karlovy Vary vedou také neelektrifikované regionální tratě do Potůčků (a dále do Německa), Merklína a Mariánských Lázní.
Významné železniční stanice
[editovat]- Karlovy Vary (protíná trať Cheb – Chomutov)
- Karlovy Vary dolní nádraží
Železniční zastávky
[editovat]- Karlovy Vary-Aréna
- Karlovy Vary-Březová
- Karlovy Vary-Dvory
- Cihelny
- Doubí u Karlových Varů
- Stará Role
Silniční doprava
[editovat]Městem prochází důležité silniční tahy:
- D6 (I/6) – trasa Cheb – Karlovy Vary – Praha: V současnosti končí dálnice ze směru od Chebu před vjezdem do Karlových Varů a dále je vedena průtahem města jako silnice první třídy I/6.
- I/13 – trasa Karlovy Vary – Ostrov – Chomutov: Trasa vede z Karlových Varů po čtyřproudé silnici, která je převedena do dvouproudé silnice za obchvatem města Ostrov.
- I/20 – trasa Karlovy Vary – České Budějovice
Cyklistická doprava
[editovat]Karlovými Vary prochází evropská cyklotrasa Eurovelo 4 (EV4), páteřní cyklostezka Ohře, začíná zde také cyklotrasa číslo 39 propojující cyklostezku Ohři s údolím Berounky. V městě začínají také místní cyklotrasy Karlovarského kraje 2009 vedoucí do Potůčků, trasa 2017 vedoucí přes Horní Slavkov do Sokolova, 2026 do Chodova u Bečova a 2227 do Chodova.
Letecká doprava
[editovat]Letiště Karlovy Vary je mezinárodním veřejným civilním letištěm, nachází se 4,5 km jihovýchodně od centra města v místní části Olšová Vrata.
Městská hromadná doprava
[editovat]Městská hromadná doprava je v Karlových Varech zajišťována téměř výhradně autobusy. Zvláštností jsou zde dvě lanovky (lanová dráha Diana a lanová dráha Imperial), z nichž na té druhé platí jízdenky běžné MHD. Lanová dráha Imperial je nejstarší tunelová lanovka v Evropě a lanová dráha Diana byla v době vlády Františka Josefa I. nejdelší v Rakousko-Uhersku.
Co vidět
[editovat]Nejvyšší koncentrace památek se nachází v lázeňském centru města, podél řeky Teplé. Velká část památek má specifický lázeňský charakter, jako například kolonády, budovy lázní nebo historické hotely. Nad lázeňským centrem se také nacházejí rozhledny a četné vyhlídky doplněné různými pamětihodnosti.
Památky
[editovat]- Kostel sv. Máří Magdaleny, jednolodní barokní stavba na Kostelním náměstí z let 1732–1736, postavená Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem
- Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla. Byl postaven za přispění mecenášů z řad ruské aristokracie. Reliéf sochaře M. Hillera zpodobňuje cara Petra I. při stavbě domu U páva roku 1711.
Lázeňské památky
[editovat]Historické lázeňské budovy
[editovat]Historické lázeňské budovy byly po roce 1918 očíslovány. Z původně šesti balneoprovozů se do současnosti zachovaly pouze čtyři, z čehož pouze dva slouží stále svému původnímu účelu:
- Císařské lázně (Lázně I) byly postaveny na sklonku 19. století podle architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. V budově Císařských lázních se nacházelo 120 koupelen a kabin a také císařská vana. Zanderův sál sloužící původně jako tělocvična se na rozhraní 80. a 90. let 20. století změnil na kasino. V roce 2010 se stala budova lázní národní kulturní památkou.
- Kurhaus (Lázně III) byly postaveny mezi lety 1864–1866 a svému účelu slouží do současnosti. Původně byly v budově parní lázně s bazénem a vany pro uhličité koupele a rašelinové zábaly.
- Nové Lázně (Lázně IV) slouží v současnosti jako nákupní centrum. V minulosti zde ale také sídlil městský úřad. Budova byla postavena koncem 19. století.
- Alžbětiny lázně (Lázně V) nesou jméno císařovny Alžběty Bavorské (Sissi). Budova byla postavena začátkem 20. století. Během rekonstrukce na rozhraní 60. a 70. let 20. století se staly lázně největším balneoprovozem na území Československa. Při rekonstrukci byly lázně doplněny také o bazén. Další rekonstrukce proběhla v roce 2002.
Kolonády
[editovat]Ze 79 karlovarských pramenů je 16 (včetně pramenů Dorotka a Štěpánka) zachyceno a 13 se používá pro pitné kúry.
Ve městě je celkem pět kolonád:
- Vřídelní kolonáda – Vřídlo je největší pramen termální vody ve městě
- Mlýnská kolonáda – Skalní pramen, pramen Libuše, pramen Kníže Václav I a II, Mlýnský pramen, pramen Rusalka
- Sadová kolonáda – Hadí pramen, Sadový pramen
- Pavilon u Mlýnské kolonády – pramen Svoboda
- Tržní kolonáda – Tržní pramen, pramen Zámecký dolní, pramen Karla IV.
- Zámecká kolonáda – pramen Zámecký horní
Prameny
[editovat]- Pramen číslo 1 - Vřídlo, Vřídelní kolonáda, vyveden do tří vývěrů o teplotě 72 °C
- Pramen číslo 2 - Karla IV., Tržní kolonáda, 64 °C
- Pramen číslo 3 - Zámecký dolní, Tržní kolonáda, 55,6 °C
- Pramen číslo 4 - Zámecký horní, Zámecká kolonáda, 49,8 °C
- Pramen číslo 5 - Tržní, Tržní kolonáda, 62 °C
- Pramen číslo 6 - Mlýnský, Mlýnská kolonáda, 56,6 °C
- Pramen číslo 7 - Rusalka, Mlýnská kolonáda, 60,2 °C
- Pramen číslo 8 - Kníže Václav (vývod I a vývod II;), Mlýnská kolonáda, 65,6 °C a 64,3 °C
- Pramen číslo 9 - Libuše, Mlýnská kolonáda, 62 °C
- Pramen číslo 10 - Skalní, Mlýnská kolonáda, 48 °C
- Pramen číslo 11 - Svoboda, altán pramenu Svoboda, 62,4 °C
- Pramen číslo 12 - Sadový, ve Vojenském lázeňském ústavu, vchod ze Sadové kolonády, 41,6 °C
- Pramen číslo 13 - Dorotka, pavilon Dorotka v ulici U Imperiálu, nepřístupný
- Pramen číslo 14 - Štěpánka, altán Aloise Kleina v parku před parkhotelem Richmond, 13 °C
- Pramen číslo 15 - Hadí, Sadová kolonáda, 30 °C
- Pramen číslo 16 - Železnatý, kolonáda Železnatého pramene, 11,9 °C
Rozhledny
[editovat]- Rozhledna Diana z roku 1914
- Rozhledna Aberg z roku 1905
- Vyhlídka Karla IV. z roku 1877
- Goethova vyhlídka z roku 1889
Příroda
[editovat]- Karlův hvozd, přírodní rezervace v Karlových Varech v CHKO Slavkovský les
Hotely
[editovat]Restaurace
[editovat]Kam dál
[editovat]- Loket, městská památková rezervace, 14 km jihozápadně
- Cheb, městská památková rezervace, 46 km jihozápadně
- Františkovy Lázně, 48 km jihozápadně
- Chráněná krajinná oblast Slavkovský les
- Mariánské Lázně
Externí odkazy
[editovat]- Karlovy Vary na české Wikipedii