Erding je rušné okresní město ležící severovýchodně od Mnichova v Horní Bavorsku. Nachází se zde termální lázně Erding, největší termální komplex na světě s nejrozsáhlejší sítí tobogánů v Evropě.
Pozadí
[editovat]Nejstarší důkazy o osídlení oblasti kolem města Erding pocházejí z roku 6000 př. n. l., v té době zde žili lovci a sběrači. Kolem roku 2500 př. n. l. se poprvé začalo s pěstováním zemědělských plodin, což je dodnes jeden z nejdůležitějších hospodářských odvětví regionu. Oficiálně začíná historie Erdingu v roce 742, kdy se současná městská čtvrť Altham poprvé zmiňuje v písemných záznamech. Tehdy člen rodiny Agilolfingů daroval Altham klášteru Benediktbeuern. Osada Ardeoingas (z níž později vznikl Erding) se poprvé zmiňuje v roce 788. Významným rokem v historii Erdingu je rok 1228, kdy tehdejší bavorský vévoda Ludvík z Kelheimu udělil osadě městská práva.

Zhruba z této doby pochází i dnešní městský znak Erdingu, který zobrazuje horizontálně položenou radlici pluhu. Tento symbol obdělávání půdy měl být charakteristickým znamením města Erding. Aby se zajistil status tohoto mladého města a aby bylo snadno rozpoznatelné, byla ve 14. století postavena erdingská městská věž. Na rozdíl od dnešní doby patřilo tehdy město k Dolnímu Bavorsku.

Třicetiletá válka (1618–1648) se dotkla i Erdingu. Město bylo dvakrát, v letech 1632 a 1634, dobyto Švédy, vypleněno a následně vypáleno. Obyvatelstvo trpělo hladem a šířily se nemoci, jako například mor. Po několika letech relativního klidu se Erding znovu stal dějištěm válečných událostí, když zde švédský generál Carl Gustav Wrangel zřídil své hlavní velitelství a obyvatelé uprchli do okolních oblastí. Když se nepřátelské jednotky generála Piccolominiho začaly stahovat zpět k městu, Švédi ho opět zapálili a odešli. I tentokrát se však usilovným úsilím podařilo obyvatelům Erdingu město znovu vybudovat, což bylo financováno zavedením „daně na pivo“. Postupem času se město opět rozrostlo a podle sčítání lidu v roce 1789 žilo v Erdingu 1700 lidí. V tomto sčítání lidu je mimo jiné uvedena přítomnost čtyř kovářů a sedlářů, osmi krejčích a ševců, dvou kloboučníků, jedenácti hostinců, pekařů a řezníků, a také jedenácti hudebníků.
Nicméně ani v následujících stoletích se Erdingu nevyhnula válka a její utrpení. V době napoleonských válek zde byly ubytovány vojenské jednotky a v posledních dnech druhé světové války byl Erding ještě bombardován. Po leteckém útoku v dubnu 1945 se město v květnu bez boje vzdalo americkým vojskům.
Současná administrativní struktura města Erding vznikla v roce 1978 sloučením dosud samostatných obcí Erding, Altenerding a Langengeisling. V následujících desetiletích se Erding neustále rozvíjel, zejména po otevření letiště Mnichovské letiště Franze Josefa Strausse v oblasti Erdinger Moos. Okres Erding vlastní přibližně 50 % plochy letiště a také okolní obce, jako například Schwaig, těží ekonomicky z nových investic různých firem. V samotném Erdingu se nachází logistické centrum expresní služby "GLS“ a datové centrum společnosti "Amadeus“, která je světovým lídrem v oblasti rezervačních a rezervačních systémů pro lety. Kromě velkého mezinárodního letiště se v Erdingu nachází také "letecká základna“, kterou získalo Luftwaffe v roce 1957 a dnes slouží k údržbě stíhaček Tornado. Občas tyto letouny létají nízko nad městem, aby otestovaly své schopnosti. Nápoje z Erdingu jsou také po celém světě oblíbené. Kromě pivovaru "Erdinger Weißbierbrauerei“ se zde nachází také sídlo skupiny společností "Anton Riemerschmid“ (bary a ovocné sirupy, Pitú, Münchner Kindl atd.).
Externí odkazy
[editovat]- Erding na české Wikipedii
- https://erding.de (de) – Oficiální stránky
- https://erding-tourist.de - Oficiální turistické informace