Chust

Chust je město v Zakarpatské oblasti Ukrajiny, necelých 10 km severně od hranic s Rumunskem. V roce 2025 v Chustu žilo 31325 obyvatel.

Historie

Do uzavření Trianonské smlouvy byl Chust součástí Uherska, poté byl součástí Československa. Po rozpadu první československé republiky byl krátce hlavním městem státu Karpatská Ukrajina.

Doprava

Letecká doprava

Kvůli válce mezi Ruskem a Ukrajinou je ukrajinský vzdušný prostor uzavřen pro civilní letectví.

Železniční doprava

Chustem prochází železniční trať z Koroleva. V Chustu stojí celkem dvě nádraží, a to hlavní nádraží, které je umístěné jihovýchodně od centra města (u silnice směrem k Solotvynu), a potom Chust zastávka.

Silniční doprava

Ve stejném směru, jako železnice, vede také i hlavní silniční tah, který spojuje všechna významnější města Zakarpatské oblasti od západu na východ (H-09). Severně od města Chustu je veden silniční obchvat. Další významný silniční tah směřuje z Chustu na sever do obce Mižhirja a dále do Ivanofrankivské oblasti.

Autobusová doprava

Autobusové nádraží je umístěné u železničního hlavního nádraží. Každodenní autobusové spojení je mezi Chustem a Užhorodem, Mukačevem, Lvovem, Ivano-Frankivskem a Černovicemi (ukrajinsky: Чернівці / Černivci [čerňiuci]).

Co vidět

Zřícenina hradu; stojí na tzv. hradním kopci (bývalé sopce), který zahrnuje ještě vyhlídkové místo a dále kostel a hřbitov.
Opevněný kostel sv. Alžběty ze 13. století, nyní protestantský. Nachází se v samotném středu města. V jeho interiéru jsou nástěnné malby, které zobrazují různé významné postavy maďarských dějin, např. svatého Štěpána.
Barokní římskokatolický kostel sv. Anny z 18. století
Barokní řeckokatolický kostel Nanebevstoupení z 18. století
Katedrální kostel sv. Cyrila a Metoděje Ukrajinské pravoslavné církve
Synagoga z konce 19. století
Česká, resp. Masarykova kolonie (zahradní město) architekta Jindřicha Freiwalda z dvacátých let dvacátého století. Jednalo se o rozsáhlý obytný soubor pro úředníky ze západu republiky, ale bydlelo zde také vojsko.
Svjato-pantelejmonovský klášter severozápadně od středu města, u řeky Riky
Klášter Nejsvětější Trojice (ukrajinsky: Свято-Троїцький чоловічий монастир)

Přírodní památky

Nedaleko Chustu (východně od městské části Kireši) se nachází údolí narcisů, které je od roku 1992 jako součást Karpatské biosférické rezervace zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO.

V horním toku Horodylivského potoka (pravostranný přítok řeky Rika), v nadmořské výšce 450 m, je přírodní památka místního významu – Horodylivský vodopád, který se skládá se ze tří hlavních kaskád a několika menších. Výška vodopádu v nejvyšší kaskádě je 5 m.

Severně od západního okraje města Chust je na potoce Nireš (pravostranný přítok Tisy), v Poljašském traktu, Nirešský vodopád.

Kam dál

Rachov - 70 km východně

Externí odkazy

Chust na české Wikipedii
Informace pro turisty na webu města